Před příchodem Facebooku se podívejme, jak se IPO vyvedlo ostatním technologickým firmám

Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank

19. 4. 2012

Investoři se budou nepochybně dožadovat akcií Facebooku (s burzovním symbolem FB), když se v květnu objeví na trhu jeho IPO. Ale protože si na tento okamžik budeme muset ještě pár týdnů počkat, podívejme se teď na primární emise technologických akcií za poslední dva roky, abychom se realisticky dobrali možného výkonu nových akcií.


U valné části IPO, převážně těch z technologické oblasti, nakonec ke stabilnímu toku zisků nedošlo a nic netušící veřejnosti se vykládají jen neuvěřitelné historky o jejich růstu.


Pokud chceme s jistotou zjistit, zda se IPO může pokazit, je třeba přijít na to, jak hodlají se svým novým bohatstvím naložit prvotní investoři. Mnoho technologických firem je financováno z rizikového kapitálu (venture capital), a proto raději věřte, že investoři poskytující tento kapitál si svůj podíl ve firmě ponechají a budou si zároveň myslet, že daná firma má větší cenu, než jakou za ni platí trh.


K tomu ale dochází jen jednou za čas a ve většině případů k této situaci nedojde nikdy. První den vyletí jejich IPO rychle nahoru a pak z něj všichni vycouvají. Ale taková je podstata celého tohoto byznysu.


Všichni podléháme módním trendům


Pokud chce investor budovat své bohatství s rozumem, jen zřídkakdy jde do IPO naplno. Je ironií, že mnoho investorů si to zřejmě uvědomuje, ale zdá se, že všichni na to zapomněli. Je to stejné jako s novými atletickými botami, které v noci světélkují. Všichni by je chtěli. A všichni taky touží po rychle rostoucí akcii.

Podíval jsem na na několik posledních IPO technologických firem a jejich výkonnosti. Výsledky přitom překvapily dokonce i mě. Těmto IPO se dařilo dokonce méně, než jsem očekával. Jen 4 z 10 IPO mělo od svého uvedení kladné absolutní výnosy. Celkem 9 z 10 zaznamenalo v porovnání s indexem Nasdaq horší výkon a dařilo se jen firmě Zynga, a ta překonala Nasdaqjen o nepatrných 0,3 procenta (viz. graf).

Všimněme si také, že výkonnost IPO je mírně ovlivněna cenovou hladinou, což jsem vyjádřil jako poměr ceny k prodejům/tržbách v roce IPO. Poměr P/S (price/sales - cena/prodeje) jsem použil jednoduše proto, že většina z těchto firem negeneruje v roce svého IPO žádné zisky, a tudíž ukazatel P/E postrádá smysl. Dále je důležité zdůraznit, že výkonnost indexů S&P a Nasdaq byla pozitivní během všech různých období, které jsme brali v potaz. To nám ukazuje, že celkový sentiment investorů na tomto trhu nebyl negativní, a to by mohlo ovlivnit vnímání těchto rizikových technologických IPO.


I když nemůžeme na 100 procent určit vztahy mezi oceněním (P/S) a výnosy po IPO, můžeme si všimnout, že společnosti jako HomeAway, Renren a Pandora Media i přes svá extrémně vysoká ocenění nakonec utrpěly od svého IPO velké ztráty, konkrétně 59, 79 a 73 procent. Nejlépe se dařilo firmě Zynga, jejíž ocenění bylo relativně nízké a poměr P/S činil 2,2. U Facebooku očekáváme, že v okamžiku IPO bude firma oceněna na hodnotu kolem 100 miliard dolarů. Vzhledem k tomu, že tržby Facebooku byly v roce 2011 3,7 miliardy dolarů, můžeme firmu ocenit na P/S kolem čísla 27 a P/E pak na 100. Tyto hodnoty naznačují, že akcie Facebooku budou pěkně drahé a budou se v rámci výše uvedených společností pohybovat v horní cenové hladině.
Ovšem stejně jako LinkedIn, i Facebook by měl být schopný udržet si své extrémně vysoké ocenění alespoň po dobu, kdy mu poroste uživatelská základna. A to jednoduše díky tzv. síťovému efektu. V něm platí, že cena produktu, v tomto případě sítě nebo komunity, stoupá s počtem uživatelů. Tento efekt minimálně podrží vysoká ocenění, a to aspoň na chvíli.
Abych tedy technologická IPO shrnul - inklinují k velmi drahým a nevyzkoušeným byznys modelům. Facebook má však byznys model pevnější a daří se mu generovat solidní a stále rostoucí zisky. Jen v roce 2011 to byla 1 miliarda dolarů. Otázkou je, zda se vyplatí investovat do akcií 100miliardové firmy a předpokládat jejich další možný růst. Zřejmě ne, a přestože to většina lidí bude vědět, mnoho z nich do toho půjde. Přesně v duchu teorie “většího blázna” - budou spoléhat na to, že akcie potom prodají ještě většímu bláznovi, než jsou oni sami. Ale nakonec zjistí, že největší blázni byli právě oni.