Tomas Berggren
Dovolte, abych nejprve
zopakoval jednu z nejdůležitějších myšlenek týkajících se investování, a
vysvětlil tak dynamiku vývoje ceny banky na trhu: když nakupujeme akcie banky,
spekulujeme na to, že objem úvěrů poskytovaných bankou poroste, a pracujeme
s deseti- až dvacetinásobnou pákou. Z tohoto důvodu je ještě před
tím, než se k nákupu akcií banky rozhodneme, nesmírně důležité vědět,
v jaké fázi úvěrového cyklu se nacházíme.
Chart 1: Italian banks share
price performance, last 5 years
|
Graf
č. 1: Vývoj cen akcií italských bank za posledních 5 let
|
Source: Saxo Bank and Factset
Unearth Data
|
Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data
|
Na všech italských bankách
s výjimkou Banca Popolare se projevila celková nepříznivá situace
bankovního sektoru a poklesly o 70 % nebo více. Z hlediska ocenění je
celkový obrázek ještě neradostnější. Podíváme-li se na očekávání pro rok 2012,
italské banky se obchodují za průměrný poměr ceny k účetní hodnotě
(Price-to-Book – P/B) ve výši 0,28 a dosahují očekávanou návratnost vlastního
kapitálu (ROE) ve výši 4 % (viz graf č. 2), což ve srovnání s historickými
průměry, které se v případě P/B nacházejí nad hodnotou 1 a v případě
ROE dosahují okolo 15 %, skutečně není přesvědčivý výsledek. Pokud by mělo za
současných úrovní dojít k navýšení kapitálu, došlo by k extrémnímu
naředění akcií italských bank, v některých případech dokonce až o 50 %
nebo více. Tento scénář může rychle zničit každou dobrou investici a změnit ji
v nejhorší rozhodnutí, jaké jste kdy učinili.
Chart 2: Italian banks valuation and return
expecations for 2012
|
Graf
č. 2: Ocenění italských bank a očekávané ROE pro rok 2012
|
Source: Saxo Bank and Factset Unearth Data
|
Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data
|
Investoři by měli věnovat
pozornost tomu, že zlepšení stávající situace nelze očekávat ani v roce
2013 a že s ohledem na poměr rizika a zisku zabudovaný do stávající
struktury ocenění italských bank je k dosažení hodnoty P/B = 1 (tj. cena
akcie se rovná její účetní hodnotě, tj. parita vlastního kapitálu) zapotřebí
vykázat ROE ve výši 13 %. To znamená, že je zapotřebí dosáhnout více než
200% nárůstu výnosů, protože nelze očekávat pokles dnešních úrovní
kapitalizovanosti, viz graf č. 3.
Chart 3: Italian banks valuation and return
expectations for 2013
|
Graf
č. 3: Ocenění italských bank a očekávané ROE pro rok 2013
|
Source: Saxo Bank and Factset Unearth Data
|
Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data
|
Čeká italské banky zatracení, pokud požádají o kapitál
i pokud o něj nepožádají?
Riziko dalších velkých
ztrát, popř. potřeby dalšího navýšení kapitálu tedy ředí stávající akciové
podíly. I když italské banky stojí před stále většími problémy, tyto problémy
by podle mého názory mohly být také příležitostí k investici, jaká ve
vyskytuje jednou za život, pokud by došlo k obnovení důvěryhodnosti
evropského finančního sektoru a pokud by se italská ekonomika opět vrátila
k růstu. V této rovnici je ovšem celá řada „ale“. Osobně jsem však
přesvědčen, že zotavení italských bank bude trvat příliš dlouho, což bude
znamenat, že na osudu akcionářů vlastnících podíly v italských bankách se
může negativně podepsat celá řada nových problémů. Itálie by se ještě před
koncem roku 2012 mohla ocitnout v pozici Španělska a možná bude nucena
požádat o pomoc zvenčí. Zajímalo by mě, jestli se v takovém případě trh
zachová tak smířlivě, jako tomu bylo v případě Španělska.
0 komentářů:
Okomentovat