Léto mezního rizika (tail risk) aneb jak hrajeme na poli dluhopisů, komodit a Forexu

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Na pokusy Evropské unie o nalezení cesty ven z krize prostřednictvím politiky protahování a předstírání už není čas ani prostor. Co se týče nejbližších měsíců, Německo nestihne ratifikovat záchranný fond ESM dříve než na začátku září (kdy se vysloví Spolkový ústavní soud) a využití fondu EFSF by nemělo kýžený efekt.

Výnosy španělských dluhopisů můžou stoupat donekonečna a většina lidí zapomíná, že španělský trh s dluhopisy už vlastně ani není reálným trhem. Nakupují na něm pouze dva subjekty: ECB a španělské banky, které takto využívají likviditu poskytnutou od ECB. Jde o uzavřený kruh, ve kterém se točí stále méně reálných peněz.

Španělská centrální banka v pondělí oznámila, že ekonomika ve druhém čtvrtletí klesla o 0,4 procenta proti předchozím třem měsícům a od července do září se dokonce očekává jednoprocentní propad. Musel by se stát zázrak, aby Španělsko dosáhlo bez zásadních reforem na slibovaný deficit veřejných financí ve výši tří procent HDP do roku 2015, natož do roku 2020.

Evropa a její dávky

Problémem Španělska, a částečně i Itálie a Řecka, není to, že byla špatně nastavena pravidla. Spíše šlo o neochotu a neschopnost zákony dodržovat. Evropa se tak v posledních deseti letech stala rájem jakýchkoliv dávek. Model “sociálního zabezpečení”, který se Evropa snažila vnutit “méně šťastným” zemím, nyní místo podpory podkopává evropskou společnost. Celý problém dávek ukrývá už slovo samotné. Dávka od slova dávat je vlastně benefit, u kterého si řada lidí myslí, že na něj má automaticky nárok, ať už pro to něco udělali nebo ne. Z nástroje, který pomáhal chudým v časech nouze nebo dočasně širším skupinám lidí během recese, se stalo něco, na co si až příliš velké množství lidí činí nárok za všech okolností.

A protože se Evropa stala neomezeným dárcem dávek, její ekonomický konec se podle pouček neodvratně blíží. Den za dnem se počet lidí pobírajících dávky (důchodci, nezaměstnaní, podniky volající po státní podpoře) zvyšuje, protože samotný systém selhal. V důsledku toho tak stále narůstá skupina lidí, kteří mají obrovskou politickou moc a snaží se ukousnout co největší podíl dávek ze stále menšího koláče státních peněz. A aby evropské vlády ustály tlak na své finance, centrální banky tisknou peníze a zachraňují ty, kteří dělali v minulosti chyby a vzali na sebe moc velké dluhové břemeno. Zároveň ale sebrali peníze těm, kteří by o dávky požádali jen při mimořádné příležitosti. Nakonec tak budou chudší všichni bez rozdílu.

Rozdávačná Francie

Celou situaci pak jen zhoršuje nedostatek politického konsenzu napříč Evropou. Francouzský prezident Hollande se například snaží o to, čemu se říká ekonomická sebevražda - znova snížit věk odchodu do penze, zakázat propouštění a zavést sociální reformy. A to vše v evropské zemi, která za své důchodce utrácí nejvíc ze všech. Pravděpodobnost, že jeho program uspěje, je však nižší, než že Španělsko splní své rozpočtové cíle! Angela Merkelová a Německo (a také většina severní Evropy) se naopak snaží prosadit úsporné balíčky, které mají zajistit prosperitu evropské periferii. Když se ocitnete v deflační dluhové spirále, je jistou cestou do pekel zachování dluhu a zároveň snaha ušetřit na výdajích státní správy. Navyšování dluhu a předstírání toho, že si to můžeme dovolit, musí skončit. Čím dříve přijmeme ztrátu, tím méně nás to všechno bude stát.

K tomu všemu připočtěte i Itálii, jejíž vláda brzo skončí a která bude v následujících dvou letech potřebovat biliony eur na refinancování tamních bank, a také Spojené státy. Amerika se totiž stále zdráhá provést v řadě už třetí kvantitativní uvolňování, protože jeho první a druhá vlna neměla takový úspěch, jak se čekalo. Dostali jsme se tak do situace, kterou už jsme dříve předjímali - tou je “léto nespokojenosti”.

Do ceny aktiv se promítlo makroekonomické mezní riziko (tail risk)

Cena aktiv se teď neodvíjí od jejich mikroekonomické atraktivity (poměr P/E, růst, tržní podíl, cash flow), ale jen od makroekonomického mezního rizika. A toto riziko stoupá s tím, jak tečou další a další peníze zemím skupiny Club Med (kvůli stále dražšímu financování, prohlubujícím se deficitům a nižšímu ekonomickém růstu).

To vše je cena za politiku protahování a předstírání: Dobré mikroekonomické ukazatele zastiňuje špatný stav makroekonomiky. To se snaží trhy říct politikům už delší dobu, ale ti mezitím pokračují v prázdných slibech a nedomyšlených plánech.

Teprve až se dočkáme skutečného “setkání evropských kardinálů”, poznáme, kam až může klesnout euro k dolaru nebo index Stoxx 50 a jak vysoko se mohou vyšplhat výnosy dluhopisů u zemí z Clubu Med. V žádném případě si však nerezervujte lístek do Noemovy archy. Svět totiž neskončí. Mikroekonomika se opět vrátí na výsluní a s ní i soudnost, zisky a logické uvažování. Současný systém prochází fází testování, což je normální. Nedochází k jeho kolapsu, jen se celý mění.

Strategie:

Pamatujte na koncové riziko. To neklesá, naopak roste, a proto je třeba zaujmout defenzivní postoj. Trhy se budou podobat letošnímu evropskému létu: budou chladné a proměnlivé, ale občas bude jasno.

Směřují italské banky ke španělskému scénáři?

Tomas Berggren

Dovolte, abych nejprve zopakoval jednu z nejdůležitějších myšlenek týkajících se investování, a vysvětlil tak dynamiku vývoje ceny banky na trhu: když nakupujeme akcie banky, spekulujeme na to, že objem úvěrů poskytovaných bankou poroste, a pracujeme s deseti- až dvacetinásobnou pákou. Z tohoto důvodu je ještě před tím, než se k nákupu akcií banky rozhodneme, nesmírně důležité vědět, v jaké fázi úvěrového cyklu se nacházíme.

Jaká je tedy situace italských bank? Pokud se podíváme na vývoj cen akcií největších italských bank za posledních pět let, nalezneme během tohoto období jen málo příznaků, které by ukazovaly na zvyšující se kvalitu úvěrů, viz graf č. 1.

Chart 1: Italian banks share price performance, last 5 years	Graf č. 1: Vývoj cen akcií italských bank za posledních 5 let
Source: Saxo Bank and Factset Unearth Data	Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data

Na všech italských bankách s výjimkou Banca Popolare se projevila celková nepříznivá situace bankovního sektoru a poklesly o 70 % nebo více. Z hlediska ocenění je celkový obrázek ještě neradostnější. Podíváme-li se na očekávání pro rok 2012, italské banky se obchodují za průměrný poměr ceny k účetní hodnotě (Price-to-Book – P/B) ve výši 0,28 a dosahují očekávanou návratnost vlastního kapitálu (ROE) ve výši 4 % (viz graf č. 2), což ve srovnání s historickými průměry, které se v případě P/B nacházejí nad hodnotou 1 a v případě ROE dosahují okolo 15 %, skutečně není přesvědčivý výsledek. Pokud by mělo za současných úrovní dojít k navýšení kapitálu, došlo by k extrémnímu naředění akcií italských bank, v některých případech dokonce až o 50 % nebo více. Tento scénář může rychle zničit každou dobrou investici a změnit ji v nejhorší rozhodnutí, jaké jste kdy učinili.

Chart 2: Italian banks valuation and return expecations for 2012	Graf č. 2: Ocenění italských bank a očekávané ROE pro rok 2012
Source: Saxo Bank and Factset Unearth Data	Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data

Investoři by měli věnovat pozornost tomu, že zlepšení stávající situace nelze očekávat ani v roce 2013 a že s ohledem na poměr rizika a zisku zabudovaný do stávající struktury ocenění italských bank je k dosažení hodnoty P/B = 1 (tj. cena akcie se rovná její účetní hodnotě, tj. parita vlastního kapitálu) zapotřebí vykázat ROE ve výši 13 %. To znamená, že je zapotřebí dosáhnout více než 200% nárůstu výnosů, protože nelze očekávat pokles dnešních úrovní kapitalizovanosti, viz graf č. 3.

Chart 3: Italian banks valuation and return expectations for 2013	Graf č. 3: Ocenění italských bank a očekávané ROE pro rok 2013
Source: Saxo Bank and Factset Unearth Data	Zdroj: Saxo Bank and Factset Unearth Data

Čeká italské banky zatracení, pokud požádají o kapitál i pokud o něj nepožádají?

Riziko dalších velkých ztrát, popř. potřeby dalšího navýšení kapitálu tedy ředí stávající akciové podíly. I když italské banky stojí před stále většími problémy, tyto problémy by podle mého názory mohly být také příležitostí k investici, jaká ve vyskytuje jednou za život, pokud by došlo k obnovení důvěryhodnosti evropského finančního sektoru a pokud by se italská ekonomika opět vrátila k růstu. V této rovnici je ovšem celá řada „ale“. Osobně jsem však přesvědčen, že zotavení italských bank bude trvat příliš dlouho, což bude znamenat, že na osudu akcionářů vlastnících podíly v italských bankách se může negativně podepsat celá řada nových problémů. Itálie by se ještě před koncem roku 2012 mohla ocitnout v pozici Španělska a možná bude nucena požádat o pomoc zvenčí. Zajímalo by mě, jestli se v takovém případě trh zachová tak smířlivě, jako tomu bylo v případě Španělska.

Tvůrci videoher: ztraceni v době chytrých telefonů?

Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank

Stoupající obliba smartphonů a jiných chytrých zařízení pomohla masivnímu vzestupu on-line her. Růst Facebooku a společností typu Zynga spolu s úspěchem chytrých mobilů a tabletů odloudily zájem od tradičních výrobců herních videokonzolí. Konzole tak byly zastíněny a akcie jejich výrobců byly potrestány neoprávněným poklesem. A právě to z nich dělá atraktivní investici, v porovnání s jinými akciemi ze sektoru zboží dlouhodobé spotřeby.

Často zapomínáme, že odvětví s herními konzolemi neustále roste a očekává se, že poroste i nadále. Konkrétně o 6 procent v následujících několika letech. Přitom těchto 6 procent rozhodně není konečný strop. Celý průmysl ovlivňuje také to, že současné modely konzolí právě dobíhají a mnoho výrobců se připravuje na uvedení nových generací svých konzolí. Například uvedení další verze konzolí Xbox, PlayStation a Wii se očekává v roce 2013.

Tento průmysl se však poměrně rychle mění a výrobci her mají možnost licencovat své hry, aby dostaly do pozadí herní firmy jako třeba Gaikai a onlive. Jejich byznys model se přibližuje mikrotransakcím a příjmům z reklamy, což se v mnohém podobá on-line segmentu a sociálním hrám. Model založený na drobných platbách a registračních poplatcích má obrovský potenciál. Firma Gartner, která se zaměřuje na průzkum v oblasti informačních technologií, nyní očekává, že herní sektor poroste do roku 2015 každoročně o 27 procent. A to by mohlo výrazně pomoct silným frančízám jako je Ubisoft, Electronic Arts a Activision Blizzard.

Tyto společnosti tak čeká masivní rozvoj, protože standardní cyklus prodeje her je velmi riskantní. Většina her generuje zisky až v prvních měsících po svém uvedení, zatímco výdaje na vývoj bylo nutné vložit dávno předtím. Nový model s drobnými platbami a registracemi sníží kolísavost v příjmech těchto firem a naopak jim zajistí stálý přísun peněz. To sníží rizikovou prémii, a ocenění akcií firem tak může prudce vzrůst.

Zaměřil bych se především na tři největší vývojáře her, Ubisoft, Activision Blizzard a Electronic Arts. A přestože se mohou výrobci herních konzolí těmto firmám trochu podobat, ve skutečnosti jsou jejich strategie i fungování odlišné.

Řecko přidalo minulý měsíc 32 procent

Matt Bolduc, akciový analytik Saxo Bank

Poslední summit EU měl být zkouškou odolnosti, ovšem trh nedokázal pokračovat v rally z minulého pátku. Makroekonomický výhled má na trhy opět tlumivý účinek, což dále ovlivňuje data z oblasti spotřebitelské důvěry a makroekonomiky. Navíc všechny zprávy z Číny nasvědčují o vážném zpomalení tamní ekonomiky a vzhledem k jinak úzkostnému tajení všech špatných zpráv a nadcházející obměně čínských lídrů je na místě otázka, jestli nemohou být ekonomická data ještě horší, než jaká byly oznámena. Pozitivní však je, že Řecko za minulý měsíc přidalo více než 31 procent s tím, jak ustoupily obavy z jeho dalšího vývoje. Ani tak ale tato země není dostatečně velká na to, aby měla výrazný efekt na sentiment v Evropské unii.

Býci na trzích ale stále více strádají, protože ocenění i nadále klesají. A tento trend bude zřejmě pokračovat, protože se investoři připravují na velmi slabou výsledkovou sezonu. Například sektor dlouhodobé spotřeby se v součanosti obchoduje o 37 procent níže, než je jeho pětileté P/E. To jen zdůrazňuje, jak investoři nemají rádi všechno, co spoléhá na výdaje spotřebitelů.

Výsledkovou sezonu za druhé čtvrtletí odstartovala Alcoa a v tomto týdnu ji budou následovat banky, které zasáhl skandál s manipulací mezibankovních úrokových sazeb LIBOR. Díky němu přišel o svou práci snů šéf Barclays Bob Diamond. Tento víkend zveřejní své výsledky Wells Fargo a také JP Morgan, což by mohlo osvětlit jeho nedávné ztráty z obchodních transakcí.

Výsledková sezona Q2 2012: První přestřelený odhad zisků od konce roku 2010?

Peter Garnry, akciový analytik Saxo Bank

Index S&P 500 utrpěl od maxim z počátku dubna 10procentní ztrátu, a to díky problémům v eurozóně, které opět podlomily důvěru investorů a slabé výsledky dokládaly také důležité ekonomické ukazatele, jako jsou třeba výrobní indexy nákupních manažerů (PMI). S tím, jak klesaly ceny akcií, revidovali také analytici na Wall Street své odhadované zisky na akcie pro příštích 12 měsíců (forward EPS) směrem dolů. Jak dokládá graf níže, index S&P 500 získal část svých ztrát zpět a odhady na 12měsíční forward EPS se vyšplhaly na nejvyšší hodnoty od začátku roku 2006. To odpovídá číslu 12,4 u forward P/E (poměr mezi tržní cenou akcie a ziskem na akcii) , což by mohlo mít pozitivní vliv na sentiment (řekněme zpátky na 13násobné odhadované zisky forwardu). Pak by se index S&P 500 mohl obchodovat blízko hodnoty 1430 bodů. To by znamenalo letošní maximum.

Vyšší odhadované zisky odráží optimismus mezi analytiky, ale zároveň i zvyšují pravděpodobnost, že celkově společnosti na odhadované výsledky nedosáhnou. Moment překvapení u odhadovaný zisků od poloviny roku 2009 postupně klesal (viz graf níže). Jen ve čtvrtém kvartálu roku 2010 jsme se pak dočkali nepříjemného překvapení, když si světová ekonomika prošla kontrakcí. Ještě před startem výsledkové sezony ve Spojených státech i v Asii pak několik firem nenaplnilo očekávání trhu. S ohledem na tento fakt by pak i slabé ekonomické ukazatele z druhého kvartálu a příliš vysoké předpokládané zisky na právě přicházející sezonu mohly předznamenat první ránu, co se týče odhadovaných zisků, a to od posledního čtvrtletí roku 2010.

První týden výsledkové sezony je co do důležitosti v oblasti oznámených čísel a jejich dopadu vždy slabší. Tři společnosti ale jsou opravdu bedlivě sledovány:  

• Výsledkovou sezonu zahájila v pondělí Alcoa. Předpovídaný šesticentový zisk na akcii se nakonec naplnil, což je oproti loňskému roku 81procentní propad. Nedávné oslabení celosvětových indexů nákupních manažerů (PMI) donutilo v posledních třech měsících analytiky snížit jejich odhady EPS o 47 procent.
  
• V pátek pak Wells Fargo (WFC) a J.P. Morgan Chase (JPM) odstartují výsledkovou sezonu finančních institucí. Oznámené výsledky zvýší pozornost hlavně kvůli ztrátě banky spojené s nepovedeným obchodováním úvěrových derivátů. Wall Street očekává, že JPM oznámí EPS ve výši 0,78, což je o 36 procent nižší číslo než před třemi měsíci. Důvodem je to, že ztráta bude mít významný negativní dopad na zisk společnosti i navzdory snahám o kompenzaci s realizovanými zisky z jiných investic určených k prodeji. Na ty se nešahalo do doby, než byl znám konečný stav zisku či ztráty. U Wells Fargo se pravděpodobně jako vždycky dočkáme slušných čísel. Zajímavé ale bude sledovat komentáře bank k úvěrovým produktům a hypotékám. Ty jsou klíčové k pochopení toho, jestli dojde k dalšímu zlepšení na americkém realitním trhu. Wall Street očekává u Wells Fargo EPS na hodnotě 0,81, což je o procento lepší než v minulém kvartále.

Komodity posílily, brzdí je ale silný dolar

Ole Hansen, komoditní stratég Saxo Bank

Poslední summit EU poskytl trhům úlevu. Rally ovšem trvala jen obvyklých 48 hodin. A to než si trhy uvědomily, že byly sice představeny plány na podporu ekonomiky, ale jeho provedení má několik háčků. Investory nepřesvědčilo ani překvapivé snížení sazeb v Číně, které zřejmě nebude dostatečným stimulem na podporu ekonomiky největšího světového odběratele komodit. V důsledku toho se euro opět vezlo na vlně výprodejů, ke které částečně napomohla Evropská centrální banka, když snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,75 procenta. Navíc výnosy německý dvouletých dluhopisů spadly až pod nulovou hranici.

Komodity, zejména pak ropa, se vezly na počáteční vlně euforie. Tento stav pokračoval do doby, než začaly obavy kvůli jejich dodávkám, které na sebe strhly pozornost a upozadily znepokojení kvůli zpomalení globálního růstu a klesající poptávky. Rally pokračovala i na amerických trzích s obilovinami, protože horko spolu s nedostatkem dešťů ohrožují letošní úrodu. Například cena kukuřice vzrostla jen za tři týdny o 40 procent. Krok se snažily udržet i zlato a stříbro. Brzdil je ale opět silný dolar.

Širší komoditní index DJ-UBS v pouhých dvou týdnech nabral už 10 procent, což je jeden z jeho nejsilnějších růstů za několik let. Jak můžete vidět dole v tabulce, k zotavení po červnovém výprodeji napomohly primárně zemědělství a energie. Oba tyto sektory v minulém týdnu rostly zhruba o 8 procent.

Ropný trh sleduje situaci v Íránu a Norsku

Také na začátku července investoři sledovali situaci v Íránu, protože uvalené sankce opět vyhnaly ropu Brent nad stodolarové hodnoty. Trh reagoval nervózně i kvůli zprávám, že Írán testuje rakety dlouhého doletu, které mohou ohrozit ropné tankery proplouvající přes důležitý Hormuzský průliv. Poté si však investoři uvědomili, že takové kroky státníci, kteří o nich rozhodují, vlastně ani nepodporují.  

Nedostatek íránské ropy s sebou nese riziko, že se trh s ropou dostane do úzkých. A to navzdory značným snahám Saudské Arábie udržet dodávky na rekordních objemech. V případě Lybie poklesly dodávky o 300 tisíc barelů za den, a to především kvůli politickým protestům spojeným s tamními volbami.

Pozornost se teď ale obrátila také na mnohem klidnější část světa, Norsko. Důvodem bylo vyhrocení týden trvajícího sporu mezi pracovníky a vedením norského státního ropného a plynárenského gigantu Statoil, který hrozil propuštěním dělníků a zastavením výroby. Pokud by se v protestu pokračovalo, dopadl by denně na dva miliony barelů ropy. Norská denní produkce je přitom 3,8 milionu barelů. Delší výluka by tak mohla mít vážný dopad na dodávky ropy i na reputaci Norska. Tato země je totiž největším exportérem ropy v západní Evropě a jedním z největších světových vývozců plynu. Všichni proto věří, že norská vláda stejně jako v podobných případech v minulosti zakročí a pomůže najít řešení sporu.

K rally napomohly kupci, kteří na základě technické analýzy pokrývali prodané pozice, protože až do svého návratu nad 100 dolarů ukazoval technický obrázek možnost poklesu až k 72 doalrům za barel.  To přilákalo největší množství investorů zaměřujících se na short selling Brentu od začátku roku 2011. Poté, co nedošlo k potvrzení posledního minima ropy Brent na hodnotě 88,50 dolaru , se nyní dá čekat obchodování do strany v pásmu mezi hranicí rezistence 103,75 dolaru a hranicí podpory 95 dolarů. V následujícím týdnu nejspíše budou pokračovat obavy z klesajících dodávek z Íránu a Norska. Ovšem ekonomická data i nadále ukazují na zpomalení ekonomického růstu a případný růst ceny ropy ze současných úrovní se zdá velmi omezený. Prodávající jsou nyní navíc ve výhodě a mohou si dovolit otestovat sílu hranice podpory po silné rally.

Investice do zlata prostřednictvím ETP jsou na novém rekordu

Investoři využili během hledání býčího trendu k nákupu zlata produkty obchodované na burze (exchange traded product - ETP), čímž se se objem prostředků investovaný v těchto fondech dostal na nový rekord. V minulém týdnu vzrostly prostředky ivnestované do zlatých ETP na rekordních 77,6 milionu uncí, čímž bylo pokořeno předchozí maximum 77,4 milionu z 16. března. Tato záliba v nakupování zlata skrze neúvěrové produkty, ke kterým ETP patří, pokračovala ve vzestupu i navzdory nevýrazných výkonům zlata v posledních několika měsících. Zlaté ETP sice nabízí několik různých firem, ale mezi čtyři největší patří  SPDR, ETF Securities, ZKB a iShares, které drží průměrně 83 procent z investovaných 77,6 milionu uncí.

Spekulativní obchodníci jako jsou třeba hedgeové fondy nebyly o zlatu tolik přesvědčené. O tom svědčí i stažení z pozic - od srpna 2011 a z počátečních 25,6 milionů uncí až na současných 11,6 milionu uncí. V grafu níže můžete vidět, jak rozdílně se v posledních dvou letech těmto dvěma různým typům investic dařilo.

Zlato se i nadále obchoduje kolem 1600 dolarů zatímco stříbro poskočilo nahoru z kritické hranice podpory na 26 dolarech. Zhoršující se ekonomická data a snižování základních úrokových sazeb v Číně a Evropě sice zlatu pomohly, ovšem všechny tyto skutečnosti vedly k další rally na dolaru. To oba kovy zbrzdilo, k čemuž napomohla i horší než očekávaná data o americké zaměstnanosti, která pomohla nahoru dolaru. Než se měna stabilizuje nebo než se dočkáme dalších spekulací ohledně dalšího kvantitativního uvolňování v USA, bude se zlato jen těžko dostávat výše, a to navzdory zvýšeného úsilí ze strany ETP investorů.

Rally na americkém obilí se přelije i do Evropy

Rally na klíčových amerických plodinách pokračuje s tím, jak předpověď na nejbližší období slibuje jen mírný nebo vůbec žádný déšť. Každý den bez kapky deště tak ještě zvyšuje riziko prudkého snížení letošní úrody. Dramatickou třítýdenní rally můžeme vidět u kukuřice, za kterou stojí nejhorší sucha na středozápadě Spojených států za poslední čtvrtstoletí.

Očekávaný pokles úrody kukuřice v USA ovlivnil také ceny evropské pšenice, u které vzrostla poptávka v důsledku náhrady této americké plodiny. Cena pšenice typu Paris Milling byla v posledních dvou týdnech vyšší o více než 20 procent, a to nejen kvůli odhadům slabé americké, ale také ruské a ukrajinské úrody.

Asie dnes: Žádná změna ze strany RBA; komentář neutrální

Andrew Robinson

Australská centrální banka RBA ponechala v úterý úrokové sazby beze změny na 3,5 % a doprovodné prohlášení bylo tak neutrální, jak jen mohlo být. Politika je adekvátní, nedošlo k žádné změně v inflačním výhledu a míra inflace je v souladu s cílovými hodnotami. AUDUSD zaznamenal jeden z nejstabilnějších výsledků po mnoha zasedáních, když se po tomto oznámení pohyboval v rozmezí pouhých 10-15 bodů.

Jediným negativem v prohlášení RBA byl pesimistický výhled na mezinárodní situaci, který počítá s tím, že Evropa zůstane ještě nějaký čas potenciálním zdrojem otřesů. Očekává se i pomalejší růst v Číně. Banka rovněž uvádí, že směnný kurz zůstává vysoký a obchodní bilance je stále na vysoké úrovni, přestože ustupuje ze svého vrcholu.

Pokud jde o ostatní údaje, sektor služeb v Číně i nadále překonává zpracovatelský průmysl. Svědčí o tom index nákupních manažerů ve službách, který z květnových 55,2 vzrostl v červnu na 56,7. Mírné oživení na trhu s nemovitostmi a objem nových objednávek přispěly k tomu, že index vystoupal na svou nejvyšší úroveň za poslední 3 měsíce. Zveřejnění ekvivalentního indexu HSBC je plánováno na zítřek. V květnu byl jeho výsledek poněkud nižší, a to 54,7.

Dnešní údaje o japonských mzdách za květen v sobě skrývají jedno pozitivum. Kromě toho, že celkový údaj zaznamenal první pokles za 4 měsíce (0,8 % r-r), již osmý měsíc po sobě došlo k růstu odměn za přesčasovou práci, což naznačuje, že japonské firmy zvyšují svou aktivitu. Pokles celkového údaje se připisuje prudkému propadu „zvláštních plateb“ (což jsou obvykle bonusy) a je považován za jednorázový.

V USA včera z celého balíku dat přinesla největší zklamání zpráva ISM o vývoji ve zpracovatelském sektoru, který se poprvé po téměř třech letech dostal do kontrakce, když úroveň objednávek, produkce i exportní poptávka dosáhly obdobných minim v důsledku toho, jak si krize v eurozóně vybírá svou daň. Index spadl z 53,5 na 49,7 bodů, čímž překonal i nejpesimističtější prognózy agentury Bloomberg.

Naopak čísla dokumentující zlepšení na trhu bydlení pomáhají sektoru stavebnictví, stavební výdaje totiž v květnu vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední dva roky. Oproti předchozímu měsíci narostly o 0,9 %, a to dokonce i poté, co byl nárůst z předchozího měsíce revidován směrem nahoru na +0,6 %. Výsledky Wall Street byly smíšené, nicméně převažoval růst, i když za ním stála spíše očekávání dalších opatření Fedu v rámci kvantitativního uvolňování v reakci na slabá čísla ze zpráv ISM než silnější údaje ze stavebnictví.