Vstupte do roku draka – investiční rizika v Číně

Tomas Berggren, akciový analytik Saxo Bank  

Hlavní problém - zranitelný bankovní sektor
Nejdůležitější zprávou z Číny, která mi za poslední týdny utkvěla v paměti, byla ta, že si Peking u největších tamních bank “objednal” prodloužení úvěrů, které poskytovaly místním vládám. Toto nařízení nás nepřekvapilo, protože jsme byli již dříve velmi skeptičtí k celé reginoální investiční čísnké politice a odpovídající expozici bankovních úvěrů v kombinaci s bublinou s nemovitostmi.

Podle agentury Bloomberg vyprší 30 procentům masivních půjček, které byly poskytnuty lokálním vládám, splatnost v příštích třech letech. Jejich celkový objem se odhaduje na 1,7 bilionu amerických dolarů.

Kombinace nekomerčních podmínek těchto úvěrů, které můžeme považovat za nesplácené, společně s napjatou situací na nemovitostním trhu, těžce dopadne na důvěryhodnost celého bankovního systému.

Ačkoliv je čínský bankovní systém stále považován za nevyvinutý, můžeme na něm najít některé z největších světových bank: Bank of China, Agricultural Bank of China, China Construction Bank a Industrial and Commercial Bank of China ( viz. tabulka č. 1).

Odhadovaná výše celkových aktiv v roce 2012 je u “velké čtyřky” čínských bank ohromujících 9000 miliard amerických dolarů a vlastní kapitál akcionářů přidává dalších 568 miliard dolarů. 

Když vztáhneme 1700 miliard půjček lokálních vlád k vlastnímu kapitálu bank, tak je objem půjček dost velký na to, aby rozčeřil poklidnou hladinu budoucího vývoje. I když přidáme fakt, že jsou tyto půjčky státem garantované, tak problémy s takto vysokým zadlužením dopadnou na celou ekonomiku země a zpětně také na příjmy bank. 

Nemovitosti - hlavní aktivum úspor

Skutečnost, že čínský trh přímořského bydlení v posledních letech letěl vzhůru, snad nikoho nepřekvapí. Celoplošné snížení hodnoty a obrat na trhu v prosinci loňského roku však nemusí být úplně známý. To byl právě ten okamžik, kdy začal test dynamiky čínského realitního trhu.  I přesto, že kapitálové požadavky bank jsou velmi striktní a teoreticky by měly znamenat, že majitelé domů mohou počítat s třiceti procentním propadem hodnoty nemovitostí, si musíme uvědomit, že mnoho čínských domácností má veškeré své životní úspory úzce spojené právě se svým domovem. Problémem v čínském prostředí je totiž nedostatek investičních příležitostí pro běžné obyvatele (s tím, jak jsou kapitálové trhy uzavřené). Tento fakt svádí k tvorbě bublin u všech druhů aktiv, které získají pověst aktiv investičních. Může obrat v cenách aktiv rozpoutat paniku na trhu? My si myslíme, že ano.
Může zpomalující hospodářství zvýšit sociální napětí?

Hrubý domácí produkt Číny podle mnoha analytiků pořádně klesá. Podle odhadů Mezinárodního měnového fondu v roce 2011 rostla čínská ekonomika o úctyhodných 8-9 procent. A v roce 2012 by to mělo být 7 procent, což je hladina, kdy se dá čekat nárůst počtu nezaměstnaných. To však bude pro Peking obrovský problém a zřejmě ho budou následovat sociální nepokoje.

Závěr: Je třeba více přihlížet k riziku

Jedním z cílů poslední pětiletky je zmírnit sociální napětí, které pramení z rozevírajících se nůžek u příjmů bohatých a chudých. Předpokládá se, že tato propast je nyní v Číně ještě větší než ve Spojených státech (podle výsledků Giniho koeficientu)! Čínská centrální vláda nyní touží po stabilitě a chce vytvořit ekonomickou harmonii. Obrovská výšepánovaných investic do regionální infrastruktury přitom naznačuje, jak by Peking mohl této rovnováhy docílit. Velkou zkouškou do budoucna bude, zda centralizovaná čínská ekonomika založená na plánování zvládne rovnoměrně rozdělit bohatství mezi regiony a jednotlivými sociálními vrstvami. Pokud se jí to nepodaří, je pravděpodobné, že ekonomický růst bude v dlouhodobém horizontu ohrožen  a spotřeba domácností se bude na HDP i nadále podílet jen malou měrou. Tento trend by v kombinaci s oslabeným finančním systémem mohl investorům, kteří vsází na pokračující úspěch čínského draka, přinést řadu problémů.