2012 – rok dividendových společností

Kodaň, 14.3.2012

Tomas Berggren, akciový analytik Saxo Bank

Během býčího trhu, kdy akciové trhy rostou, se investoři vyhýbají společnostem, které vyplácí příliš vysoké dividendy. Vysoké dividendy totiž obyčejně signalizují, jako by firma říkala: “Neumíme s pomocí těchto peněz vytvořit další zisk, takže tady ty peníze máte”. Není to dobře, když investoři očekávají od budoucnosti jen růst. Pokud se podíváme na valuace a ceny akcií s vysokou dividendou (na grafech č. 1 a č. 2), tak podle našeho zjištění zaostávají za výkonností indexu S&P 500. To má co do činění se současným nepochopením napříč investory. Ti si totiž myslí, že dividendové akcie nerostou a mají příliš nízké tržní expozice, a proto by se měly obchodovat se slevou. Pojďme se na to podívat podrobněji.

Akcie s vysokou dividendou  

V Evropě i ve Spojených státech je mnoho akcií s vysokým výnosem. Nebezpečnou pastí při investicích do takových akcií je výběr firem, které vyplácí tolik, kolik ale nejsou schopné podpořit dlouhodobým vývojem příjmů. Nejzřetelnější je to při pohledu na dividendový výnos v kombinaci s výplatním poměrem, t.j. objem čistého zisku, který se vyplácí v dividendách. Podívejte se na graf č. 3. 

Riziko  

Dalším často zmiňovaným důvodem, proč neinvestovat do společností s vysokou dividendou, je, že investoři vzdávají účasti na růstu trhu, tzn. parametru beta.. A pak přichází o zisky, když trhy silně posilují. Tržní poměr riziko/výnos nejlépe popisuje veličina beta. (pozn. redakce: veličina beta ukazuje závislost chování kursu příslušné akcie na tržních průměrech - indexech. Hodnoty beta > 1 představují akcie s výkyvy většími než jsou charakteristické pro tržní průměry; analogicky hodnoty beta < 1 představují defenzivní akcie, jejichž kolísání je nižší v porovnání s trhem). Pokud se tuto veličinu chystáme správně použít, musíme zvážit i cashflow, které dividenda reprezentuje. Jestliže porovnáme veličiny beta firem z našeho výběru v grafu č. 5, vidíme, že právě tento úhel pohledu by mohl být ten správný. Nicméně představte si situaci, kdy trh během jednoho roku posílí o 10 procent. Pokud bychom v tu chvíli vlastnili akcie společností TeliaSonera nebo Telecom Sao Paolo, získali bychom zhruba 5,5 až 6procentní výnos, pokud zvážíme hodnotu veličiny beta. Přidejte výnosy z dividendy a zjistíte, že celkový výnos u akcií TeliaSonera je zhruba 12 procent a u akcií Telecom Sao Paolo asi 15 procent. Průměrný výnos celého trhu je přitom 1 až 3 procenta, v závislosti na fázi ekonomického cyklu, ve kterém se nachází. Pokud trh poklesne o 10 procent, pak akcie s vysokou dividendou podle výše zmiňovaných podmínek vynesou zhruba od 0 do 4 procent. 

Růst  Celkový pohled investorů je zhruba takový, že se dá volit pouze mezi růstem akcií nebo vysokým výnosem z dividend. To ale nemusí být nutně pravda. Hledání firem se solidními úrovněmi marží společně s růstem provozního zisku (EBIT) poskytuje vynikající možnost pochopení efektivity společností. Vodafone a Telecom Sao Paolo v této analýze vyčnívají, ale stejně tak i TeliaSonera a Turkcell. Podívejte se na graf č. 4.  

Závěr  Ano, rok 2012 je rozhodně rokem dividendových akcií! Mezi firmami s vysokým výnosem jsou v našem výběru opravdové drahokamy. Je-li důraz kladen na firmy s vysokými dividendami, přiměřenými výplatními poměry, růstem a stabilní marží, pak by konzervativní beta investoři měli být schopni najít velmi zajímavé investiční příležitosti. Navíc, vzhledem k riziku události zvané “fat tail”, t.j. riziku propadu trhu o 10 až 15 procent, si akcie s námi zvolenými parametry i tak dokážou vést oproti zbytku trhu velmi dobře.

Od nesouladu ke ztrátě víry

Kodaň 11.3.2012

Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank


“Moudrost není nic jiného než uzdravená bolest.” Robert Gary Lee  

Téma posledních dní: Od nesouladu ke ztrátě víry  V minulých dnech se poprvé začalo mluvit o tom, že by Bernanke mohl na čas stopnout svůj měnový experiment. Důvodem jsou lepší čísla z trhu práce a podpora této strategie (nejen) uvnitř Fedu. Americké centrální bance tato myšlenku zřejmě nechtěně unikla skrze hlásnou troubu Wall Street Journalu Jona Hilsenratha, který se na Fed specializuje. Vše se můžete dočíst ve článku Fed si dává v hodnocení ekonomiky na čas.

Páteční zpráva o americké nezaměstnanosti je pak zajímavá ze dvou důvodů. Díky dobrým číslům bude pro Bernankeho Fed těžké argumentovat ve prospěch nafukování ekonomiky skrze kvantitativní uvolňování a tzv. operaci Twist (pozn. redakce: Fed by podpořil ekonomiku tím, že by kupoval a prodával státní dluhopisy s rozdílnou splatností. Cílem je snížit úroky na vzdálenějším konci výnosové křivky - firmy tak získají důvod investovat, ale banka zároveň hodlá usnadnit refinancování hypotečních úvěrů běžným Američanům.).

Je ironií, že špatné je v tomto případě vlastně dobré a naopak. Ale to je jen obchodní paradigma z prosince loňského roku - nic není takové, jak jsme se domnívali.

Kam jde Čína, tam jde i zbytek světa  Premiér Wen Ťia-pao na výroční schůzi Všečínského shromáždění lidových zástupců naznačil, že cíl pro ekonomický růst bude snížen (konkrétně 7,5 procenta, přičemž v posledních dvou pětiletkách se počítalo s osmiprocentním růstem) , zatímco pozornost se soustředí na “společenskou harmonii”, přesněji veřejné blaho.

Všimněte si hlavně těchto důležitých bodů, o kterých premiér mluvil:

• Vláda zvýší výdaje na sociální služby a zvedne příjmy středně- a nízkopříjmovým skupinám. Současně podpoří i spotřebitelské půjčky.
• Budou posíleny zemědělské dotace. Téměř 50 procent z 1,3 miliardy obyvatel Číny žije ve venkovských oblastech, které jsou na zemědělství závislé (zdroj: China Digital Times

Slova Wen Ťia-paa s sebou nesou i další důsledky, které si většina lidí nedokáže ani představit. Analytik Credit Suisse Tung Tchao vidí tato opatření jako konec:

• zlatého věku investic do infrastruktury
• zlatého věku exportního boomu
• zlatého věku realitního boomu

Podobného tématu se dotkla i Světová banka ve své únorové zprávě nazvané Čína v roce 2030: Budování moderní, harmonické a kreativní společnosti s vysokým příjmem. Doporučení Světové banky zahrnuje následující body (a zdá se, že je potvrdila i čínská elita):

1. Zavést strukturální reformy, aby posílily základy tržní ekonomiky. 
2. Urychlit inovace a vytvořit otevřený inovační systém. 
3. Chopit se příležitosti a dát se na “zelené” technologie. 
4. Rozšířit příležitosti a podpořit sociální bezpečnost u všech skupin. 
5. Posílit fiskální systém.
6. Hledat vzájemně výhodné vztahy s okolním světem.  

Tyto body nejsou daleko od mých výhrad a myšlenek z únorového článku Made in China.
Musíme si opět uvědomit, že Čína pohání růst všech států i trhů, a stejně tak je i fiskálním stimulem. Sice se nám to nemusí líbit, ale ve světě, kde je utrácející vydán na milost a nemilost věřitelům, je cena, kterou platí, vlastně druhem otroctví k levným penězům a závislosti na národech, které se nachází daleko od našich hranic.

Čína se od počátků finanční krize v letech 2007/2008 do roku 2010 podílela na celkovém novém růstu globální ekonomiky 50 procenty. Manipulace se základní úrokovou sazbou ale nadělala velkou paseku nejen v modelu ekonomického růstu, ale také v akciových výnosech.  

Trhy letos sázejí na to, že Čína sice přibrzdí, ale i tak si čínská inflace postaví hlavu (i přes výzvy k udržení 4 procent v tomto roce). Podobně se přitom chová i čínská realitní bublina. Během své nedávné návštěvy Číny jsem se setkal se státními tajemníky, kteří v Pekingu vlastní dva nebo tři byty určené ke spekulaci.  Zamýšlené kroky mi ale pořádně nedávají smysl. Zvýšený zájem o harmonii podle mě povede k menšímu růstu, který se pak promítne do světového hospodářství prostřednictvím nižší poptávky po komoditách (nepočítám energie) a obecně neochoty spořit ze strany Číny. Tyto útraty (investice do školství či zdravotnictví) budou opět znamenat horší obchodní bilanci a slabší (a ne silnější) jüan.  

Co si dále zaslouží pozornost investorů?  

Spor Izrael versus Írán: Tato věc nás velmi znepokojuje. Je zřejmé, že Obama doktrína (ve stylu počkáme a uvidíme) není zrovna politika, kterou by Izrael uvítal. Navíc Obamova důvěryhodnost se ze strany Izraele dá v nejlepším případě nazvat jako nucená. Méně než dvě procenta volné kapacity v ropné produkci už totiž znamenají vážný problém. Také pozorujeme, že cena benzinu pokračuje k hranici 5 dolarů za galon. K tomuto posunu došlo poté, co se v minulém týdnu objevila zvěst o poklesu dodávek ropy.  

Merkelová versus MMF versus Club Med: Tato záležitost se začíná nepříjemně komplikovat. Zpráva přednesená nizozemským poslancem Wildersem (z pera britské poradenské firmy Lombard Street Research, podle které by bylo opuštění eura levnější než jeho další používání) znechutila Evropskou unii ještě více všem, co už ji nemají rádi teď. Podle Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) a jeho zprávy pro zaměstnance by případný krach Řecka dopadl na eurozónu bilionem eur, což Berlínu na dobré náladě nepřidá. Znovu si dovolím připomenout, že Merkelové dochází čas...

Zpráva o americké nezaměstnanosti: Je jasné, že silné číslo je špatné číslo. Naopak špatné číslo by bylo dobré. Je to sice smutné, ale je to tak.  

Výnosy: Je otázkou, zda máme dluhopisy milovat nebo nenávidět. Zaprvé, proč je milovat? Stále je to nejlevnější varianta na nepříliš vynášejícím akciovém trhu. Ovšem zadruhé, Evropa je nové Japonsko. Objevuje se deflace a pomalejší než pomalý růst. Vítejte v Tokiu, paní Merkelová. A proč radši zvolit krátkodobé dluhopisy? Německo je na štíru se svou vizí vyplatit celou eurozónu a celá věc se pořádně prodražila.  

Akcie: Stále více je zřetelná divergence.

Jak postupovat aneb strategie Akcie: Short Stoxx50 versus long u našich generických modelů FX: Short na AUD versus USD (kvůli Číně a zadluženosti), long na USD indexu .  Klíčová hodnota u zlata je 1688/75 USD. Pokud zavře níže, máme tu vrchol cyklu.Pevný výnos: Zůstaňte ve všech oblastech neutrální. Úvěrové financování a úvěry jsou stále největším rizikem pro narušení trhu. Ekonomika: Co se týče ekonomických dat, i nadále spoléhejte na návrat k průměrným hodnotám. Věřte, že období, kdy oznamovaná data byla leší než očekávání, je za námi  a nastupuje období hoších než očekávaných dat.  Evropa padá v oblasti tvrdých čísel volným pádem, zatímco USA se vzpamatovávají z nízkých hodnot a do jejich plachet se možná opřel protivítr. Situace v Číně a Japonsku se obrací k horšímu.