Více apatie, méně úsporných opatření - víra v Evropu se rychle vytrácí

23.01.2011 Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank

Během mé cesty do Madridu jsem zjistil následující:

Sarkozy byl v Madridu den přede mnou a když se ho ptali na snížení francouzského ratingu, třikrát odpověděl třem různým novinářům: “Nerozumím otázce, musíte ji upřesnit.” Zdejší novináři byli sice jeho arogancí udiveni, důležitější ale je, že Sarkozy jde pravděpodobně “stranou”. Ví, že s Marine Le Pen pravděpodobně prohraje - a tak potřebuje udělat a udělá něco zoufalého.

Ke Španělsku: vládne zde ta samá apatie, kterou jsem minulý rok pozoroval v Miláně. Zdá se, že lidé rok 2012 vzdali. I když …

•   Více šetřit už nejde - lidé jsou rádi, že si vydělají 1000 eur měsíčně! Jak z toho můžete škrtnout 20 procent?

•   Daně se zvedly - více jak milion lidí žije za méně než 400 eur měsíčně!!!

•   Navíc stále slyším, že hlavní banky se zbavují lidí. Jedna velká banky prý začala dávat výpovědi lidem s velkými platy, jsou jsou například osobní bankéři.

To vše může skončit dvěma způsoby:

1.    Omezení dluhů skončí kolapsem růstu, rostoucí fiskální nerovnováhou a pádem akcií o 25/30 procent, což povede k “setkání kardinálů” , jehož výsledkem budou reálná opatření: kdo zaplatí účet a jak provedeme interní devalvaci chudých zemí Eurozóny spolu s projevem skutečné solidarity a fiskálních transferů (které zaplatí Německo!).

2.    Pokračování stávající hry - německá fiskální politika se postará o to, že bohatý sever bude ještě bohatší a chudý jih ještě chudší. Sociální nepokoje budou normální a Řecko opustí EU, následováno Portugalskem. Věci se vymknou kontrole a EU se rozpadne.

Voliči ztratili víru a ochotu potřebnou pro to, aby se současná situace, ve které se nachází EU a Eurozóna, dala napravit. Jedinou možností, která zbývá, je přijmout ztrátu. Buď jejím demokratizováním, například částečným znárodněním bank podle švédského bankovního modelu nebo destrukcí kapitálu dle Schumpetera.

Svět zkrátka nebude v roce 2012 generovat dostatečný růst na to, aby i přes efektivní úrokovou míru ve výši 1 procenta dokázal financovat obrovský dluh. Ekonomický vývoj bude hrát nadále důležitou roli navzdory nadějím, které vzbuzují dlouhodobé refinancující operace Evropské centrální banky a třetí kolo kvantitativního uvolňování v USA (prostřednictvím neomezených swapových linek v USD).

Ano, dlouhodobé refinancování zde je a bude v ještě větší míře, ale soukromý sektor se zmenšuje větší mírou, než jsou banky a vlády schopny ustát. Dostáváme se tak ke klasické teorii Irvinga Fishera: obrovské dluhy vedou k deflaci a ta nakonec k novému začátku.

Nikdy jsem si nebyl více jistý tím, že tato hra je jen pár měsíců nebo kvartálů před svým koncem, připravte se na setkání kardinálů!

Úvěrový cyklus je u konce. Věnujte pozornost tomu, jak se kapitál v roce 2012 soustředí na “nadějné obchody”, ale mějte na paměti, že můj oblíbený cyklický model je v silně přeceněném pásmu!

Source: StockCharts.com

Konečně, přesun kapitálu a úvěry vytvoří na poli akcií a úvěrů obrovské příležitosti. Buďte pohotoví, mějte dostatek hotovosti, ovšem nikoliv proto, že se obáváte budoucnosti, ale protože eroze cen vytvoří výrazné slevy, které povedou k dvouciferným výnosům po následující desetiletí.

Váš Steen